Vzdělávání na Žatecku

Informační portál projektu MAP ORP Žatec

Aktuality

Projekt

Výstupy projektu

Aktuality: Aktuality ze škol

Článek: Naše škola se zapojila v rámci programu Škola pro udržitelný život do projektu: Mladí ladí D-DUR

21.1.2019:
Článek od paní učitelky Mgr. Heleny Gondekové.

 

Projekt „Mladí ladí D-DUR (demokratický dialog o udržitelném rozvoji)“, byl podpořeném z programu ERASMUS+.

Hlavním cílem projektu je: Umožnit skupinám mladých lidí navázání demokratického dialogu s osobami s rozhodovací pravomocí na místní (komunální) úrovni, dalšími odborníky a komunitou tak, aby spolupracovali při řešení otázek udržitelného rozvoje obce - vytvořili svou vizi obce a dosáhli uskutečnění praktického místního projektu jako prvního kroku k naplnění této vize.

Před odjezdem na pobyt do Horního Maršova vybraní žáci 7. a 8. ročníku pod vedením metodičky prevence Heleny Gondekové realizovali tyto aktivity:

  1. Nastavení pravidel komunikace a spolupráce.

Před samotným určením pravidel si žáci zahráli hru Peříčko. Připravili si několik větších stolů, pro každou skupinu jeden, na každém stole leží peříčko. Úkolem bylo dopravit v co nejkratším časovém limitu peříčko z jedné strany stolu na druhou pouze foukáním. Nikdo se nesměl dotknout ani stolu, ani peříčka. Když peříčko spadlo, skupina začala znovu. Členové skupiny se pak společně shodli na tom, co při hře fungovalo a co ne, své postřehy sepsali. o Všechny týmy se podíleli svými návrhy na následném formulování pravidel efektivní komunikace a spolupráce, které žáci stvrdili na souhlas svým podpisem.

  1. Jaké město chceme?

Žáci dostali obrázek labyrintu jako symbol města.

Na základě motivačního příběhu si vytvořili představu svého města, svou představu ideálního místa k životu. Své představy se pokusili výtvarně zpracovat a popř. slovně doplnit.

  1. Vnímavost k sobě samému

Jak se vidím, jak se cítím a jak se znám.

Společně si převyprávěli příběh o Achillovi.

Dostali čas napsat nebo výtvarně ztvárnit kde vidím svoji „Achillovu patu“.

Odpovídali na otázky:

Co nás oslabuje?

Co nás činí zranitelnými?

Čím nás někdo může oslabit?

Poté společně sdíleli, co mají na papíře.,

Vedli společnou diskuzi na téma: Citlivá místa v každém z nás. Citlivost vůči druhým. Respekt k druhým.

  1. Vnímání přírody, krajiny a místa, kde žiji

Žáci si společně přečetli japonskou přírodní Haiku.

Poté se vydali na procházku v okolí školy a společně objevovali nejkrásnější, nejzajímavější místa.

Všichni pojmenovali svoje smyslové vjemy, zážitek z místa vložili do několika slov a básně.l

Báseň o místě: BÁSEŇ O AUTOBUSOVÉ ZASTÁVCE

BÁSEŇ O POMNÍKU Z 1. SVĚTOVÉ VÁLKY

  1. Mapování místa, ve kterém žiji

Žáci vyhledávali v terénu odpovědi na předem známe otázky a výsledky svého bádání zaznamenali do společně vytvořené mapy.

   V polovině ledna se vybraní žáci zúčastnili pobytu v Horním Maršově, kde ve středisku ekologické výchovy SEVER realizovali činnosti v rámci projektu Mladí ladí D-Dur. Program byl nabitý perfektně promyšlenými aktivitami směřujících k pochopení pojmů udržitelnost, komunita a dialog, což jsou klíčové úkoly projektu Mladí ladí D-Dur tj. demokratický dialog k udržitelnému rozvoji. První den se žáci představili a pomocí prezentace seznámili lektory se svými aktivitami, které již v rámci projektu realizovali.  Následovala půldenní simulační hra, při níž si vyzkoušeli svého podnikatelského ducha a obratnost v oblasti finanční gramotnosti. Téma rybaření je zavedlo na okraj moře, úkolem bylo lovit s co největším ziskem. Byl to velký boj mezi jednotlivými rybářskými společnostmi. Bohužel ryby po 7. kole /7 letech/ byly vyloveny a kapacita moře vyčerpána. Jak tedy měly společnosti postupovat, aby jejich podnikání bylo udržitelné? Na tuto i další otázky se snažili žáci odpovídat. V další části dne se vydali ven, kde se pokusili zjistit udržitelnost obce Horní Maršov v reálných podmínkách. Jednotlivé skupiny hledaly přímo v terénu odpovědi na problémy z různých oblastí, zajímaly se např. o komunikaci mezi vedením obce a veřejností, o možnosti trávení volného času všech věkových skupin obyvatel, o dopravní infrastrukturu a dostupnost Maršova hromadnou dopravou, o možnosti obyvatel zajistit nákup potravin, o bezpečnost na ulicích, o ochranu přírody, o informovanosti veřejnosti o konání kulturních akcích, o péči o kulturní dědictví obce atd. Svá zjištění žáci následně prezentovali a případně navrhovali možnosti řešení a zlepšení dosavadního stavu. Samozřejmě, že cestou stihli postavit velkého sněhuláka, nebo se vyválet v hlubokém sněhu. V poslední části pobytu měli žáci možnost přenést udržitelnost do okolí své školy. Žáci na základě předchozího mapování uvedli, co o lokalitě již ví a co chtějí ještě vědět, která oblast udržitelnosti je pro ně podstatná. V čase mezi hlavními bloky byly pro žáky organizovány krátké hry v budově i venku, divadelní představení, ve kterém si sami zahráli a mnohé další činnosti. Pobyt se žákům velice líbil. Poznali nová místa, ochutnali regionální kuchyni, byli na čistém vzduchu, užili si hodně sněhu a především měli možnost trávit delší čas v třídním kolektivu.

                                       Mgr. Helena Gondeková, ZŠ Měcholupy

Galerie :

Článek vyšel : 21.1.2019, počet zobrazení : 155 (155 tento měsíc)