Tři dny v Ljubljani

 

Jmenuji se Lenka Gellnerová a učím anglický jazyk na základní škole Komenského alej 749 v Žatci.

Jsem stále ještě začátečník, který však objevil způsob, kterým může zpestřit své hodiny jazykového vyučování, přestože již angličtinu učím třiadvacátým rokem. V počátku mého zájmu o eTwinning sehrála roli účast na konferenci nazvané „Kreativně k jazykové výuce“ jíž jsem se v září 2014 v Praze zúčastnila.

O existenci eTwinningu jsem sice již věděla, ale osobní zkušenost a setkání s lidmi, kteří práci na jazykových projektech spolu se svými žáky aktivně vytvářejí, mne natolik ovlivnila, že jsem se hned následující rok přihlásila na Letní dílny eTwinning, kde jsem se dozvěděla mnoho užitečných informací o vytváření projektů a nástrojích, které k práci na projektech potřebuji.

Netušila jsem, že mne tento krok ovlivní natolik, že si dnes již výuku jazyka bez „přidané hodnoty“ myslím tím projektovou práci, nedovedu představit.

Letos jsem se o jarních prázdninách přihlásila na mezinárodní seminář za účasti kolegů a kolegyň ze všech států Evropy ve Slovinsku v Ljubljani, s cílem nalézt partnera pro budoucí projekt Erasmus +, a k mému překvapení jsem byla z několika uchazečů vybrána, abych reprezentovala český eTwinning, spolu s čtyřmi dalšími kolegyněmi z různých měst naší republiky.

Tento třídenní seminář se konal od 18. 5. do 20. 5.2017 za účasti učitelů z těchto států Evropy:

Španělsko, Francie, Německo, Holandsko, Dánsko, Švédsko, Belgie, Rakousko, Německo, Chorvatsko, Ukrajina, Malta, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Finsko a Slovinsko, které bylo pořádající zemí.

Počet účastníků tohoto semináře s názvem:

 „PDW eTwinning and Erasmus + TCA „eTwinning meets Erasmus+“ s cílem „Boosting the Quality of eTwinning and Erasmus+ projects“ byl 139 a organizátorem byla organizace CMEPIUS, Centre of the Republic of Slovenia for Mobility and European Educational and Training Programmes.

Skládal se z úvodní konference a několika pracovních seminářů, které měly účastníkům poskytnout bližší informace o projektech Erasmus + a eTwinning projektech, které je možné po ověření spolupráce převést do projektů Erasmus +.

Byl zde zdůrazněn význam a přínos, který tyto projekty přinášejí žákům a studentům nejen v rozvoji jazykového vzdělávání.

Dozvěděla jsem se, jak takovéto projekty zahájit, kolik partnerů je vhodné mít do projektu zapojených a mnoho dalších praktických informací, včetně příkladů dobré praxe.

Nejdůležitějším a nejpřínosnějším byl pak seminář, kde jsem se krok po kroku naučila spolu s partnery z několika různých zemí, jak vytvořit, formulovat a rozmyslet si jednoduchý projekt, který jsem poté v závěrečné části byla vybrána prezentovat.

Doufám, že jsem obstála, i když počet účastníků semináře se nedá srovnat s počtem žáků ve třídě a musím přiznat, že se mi zpočátku trochu třásl hlas.

Některé z těchto projektů si jednotliví účastníci zaregistrovali přímo na semináři, jiné byly rozpracované pro pozdější upřesnění a dopracování po návratu.

V samotném závěru jsem měla možnost se přidat do skupiny paní Patricii Mateo, jejíž projekt mne zaujal, a přestože byla věková hranice u jejích studentů o trochu vyšší, domluvily jsme se na spolupráci v projektu „Retail Trends Across Europe“, projekt se měl týkat zmapování malých obchůdků v městech, a hlavních městech. Myslím si, že téma nakupování a podpora maloobchodu oproti velkým řetězcům je velice zajímavá a věřím, že by zaujala i žáky z mé školy.

Později po svém návratu jsem se se s paní Mateo znovu telefonicky spojila a domluvily jsme spolu projekt pro žáky ve věkové kategorii od třinácti do patnácti let, jehož název nyní teprve budeme diskutovat a který plánujeme se svými žáky na příští školní rok 2017-18 s cílem podpořit jazykové a komunikační dovednosti u svých žáků.

Jaký vlastně takový mezinárodní seminář je?

Velice rozmanitá skladba účastníků, výhradně vstřícní a tvořiví kolegové a kolegyně téměř ze všech států Evropy vytvořili jedinečnou atmosféru tohoto semináře. Byla jsem nadšená a velice mne tento seminář motivoval k další práci na konkrétních projektech. Dle mého soudu je osobní kontakt někdy v navázání spolupráce nezastupitelný.

Program byl vyvážený, velice se mi líbily vstupy studentů ze Slovinska na úvodní konferenci, kterou výrazně oživily, a kteří představili jejich osobní zkušenosti z projektů mezinárodní spolupráce. Hovořili o zlepšení jazykových dovedností i o navázání nových přátelství, nabytých praktických zkušenostech a osobním přínosu pro každého z nich.

I učitelé si hrají rádi a po úvodní konferenci si zahráli hru „Actionbound“, která rozhýbala účastníky semináře a přispěla k pozitivní a přátelské atmosféře, která nás provázela všechny tři dny. V této hře jsme poznali několik významných míst v centru Ljubljaně a vzájemně jsme měli možnost se blíže poznat.

V dalších dnech následovala pilná práce v seminářích, na kterých jsme se nejen seznámili s novými nástroji, ale měli možnost diskutovat o zkušenostech a plánech do budoucna.

Diskuzní témata byla podnětná a umožnila mi nahlédnout celou šíři spolupráce na projektech od jejich samotného založení, po výběr partnerů, volbu vhodných témat a nástrojů, specifikace cílů, kterých chceme v projektech dosáhnout až po formy a metody přímé spolupráce, jakým způsobem vše v projektech zdokumentovat a jak vše uložit do Twinspace.

Líbilo se mi, že vždy nechávali jednotliví přednášející prostor pro vlastní iniciativu účastníkům, kteří k jednotlivým problémům mohli sdělit svůj komentář.

Nejvíce se mi ale líbil seminář Mihaely Zavaršnik Arčnik „ How to get involved in international cooperation and develop your first school project“. Tato přednášející velice výstižně formulovala podstatu založení projektu, úskalí, která by nás mohla čekat při vyplnění potřebných formulářů a jejíž seminář považuji za nejpřínosnější s nejvyšší mírou zapojení vlastní iniciativy jednotlivých účastníků. Společná večeře v pátek večer zase umožnila se blíže poznat s některými z účastníků a témata se vesměs týkala budoucí možné spolupráce.

Závěrečné hodnocení akce podtrhlo vynikající a přátelskou atmosféru celého setkání a prezentace jednotlivých projektů byly neformální a často byly předneseny i s pořádnou dávkou humoru. Například kolegyně z Holandska, která byla v časové tísni kvůli odletu jejího letadla, přesto představila projekt své skupiny výstižně a s humorem.

Po návratu z letiště v neděli v brzkých ranních hodinách jsem sice byla velice unavená, ale kontakty, které jsem na tomto semináři získala, mne zavazují v pokračování práce na projektech, s o to větší chutí, protože se mi pro spolupráci ve své škole podařilo získat dvě kolegyně a dva kolegy ke spolupráci a doufám, že se nám příští rok podaří pracovat na navrhnutém projektu s partnery ze Španělska, z Barcelony, kteří budou koordinátorem tohoto projektu s cílem uskutečnění výměnného pobytu žáků, pokud bude vzájemná spolupráce probíhat podle plánu.

Mgr. Lenka Gellnerová

V Žatci 18. 6. 2017

 

Videorozhovor, který se mnou vedla na seminář kolegymě Štěpánka Salačová a který byl natočen na dva iPads jako prezentační rozhovor.

https://m.youtube.com/watch?feature=youtu.be&v=tfxCmawaqkM

 

(Foto s paní Patricií Mateo (vlevo) a jeden snímek ze závěrečného semináře s kolegyněmi ze Slovinska, Finska, Chorvatska a Malty a dvě fotky Ljubljaně)