PROJEKT LES V VII. TŘÍDĚ

Les, jeden z nejvýznamnějších ekosystémů na Zemi, jehož přínos z ekologického hlediska je pro přírodu i samotného člověka naprosto nesporný a oprávněný, je také zdrojem zásadních informací o podstatě fungování života na Zemi.

V rámci projektu Les se žáci VII. třídy Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny seznámili s produkčními i mimoprodukčními funkcemi a významy přirozeného lesa, s druhovou skladbou rostlinných a živočišných zástupců v lese. Získali množství stěžejních informací a osvojili si znalosti o konkrétních jehličnatých i listnatých stromech, keřích i bylinách rostoucích v našich lesích a vybraných zástupcích několika živočišných tříd. Při tvorbě výukových plakátů se museli nad významem lesa podrobně zamyslet a diskutovat o něm, uvažovat nad tématem ochrany lesa, své myšlenky formulovat a srozumitelně vyjádřit. Diskutovali nejenom o jeho znečišťování způsobené především činností člověka, ale také museli navrhovat konkrétní a reálné způsoby ochrany lesa.

V hodinách anglického jazyka si obohatili slovní zásobu o výrazy související s tématem les, o pojmenování rostlinných i živočišných zástupců, konverzovali o životě v lese a jeho ochraně. V českém jazyce se pokusili vymyslet a napsat pohádku, bajku nebo báseň zaměřenou na život v lese a jeho ochranu. V rámci zeměpisu si žáci osvojili znalosti o lesích mírného a subtropického pásu v Evropě.

Hlavní cíl projektu spočíval v motivaci žáků přemýšlet o problémech spojených s ochranou lesa, aby si uvědomili, jak je les důležitý nejenom pro člověka, ale i pro přírodu jako takovou, že i oni mohou aktivně a efektivně přispět k jeho ochraně.

Mgr. Ing. Silvie Svobodová

Jak chránit Zemi

Mohu jakožto jednotlivec chránit naši planetu, když pomalu, ale jistě míří do záhuby?

Tak na tuto otázku je velice snadná odpověď a to taková, že já sám jsem takřka bezmocný, ale pořád je tu jedna šance, jak mohu Zemi chránit. Jelikož po celém světě je spousta organizací, které se o to snaží. Dokonce dosahují jistých úspěchů, ale v porovnání, s jakou rychlostí lidé tuto planetu demolují, jsou to úspěchy pramalé.                                                                                                    

Vyhlášení chráněného území tady, vyhlášení chráněného území tam a tak podobně, víte ale, v čem je jejich slabost? Ta spočívá v tom, že jich je paradoxně až moc. Abyste porozuměli mé myšlence, pokusím se vám to ukázat na jistém příkladu.

Máte dvě velká království, jedno království Orla a druhé království Medvěda. Království Orla je velice silné, ale rozdrobené, zatímco království Medvěda je jednotné a pospolité. Tato království se nemají ráda. Jednoho dne se království Orla rozhodne, že by jeho obyvatelé chtěli více místa na život, avšak polovina z nich nechce zaútočit na království Medvěda, zatímco ta druhá ano. A jelikož král nemohl jen tak ignorovat názory části obyvatel svého království, začalo se rokovat. Mezitím, co se království Orla rozhodovalo, využilo království Medvěda této situace a na sousední území zaútočilo a království Orla dobylo. Z uvedeného příkladu vyplývá naprosto zřejmé ponaučení, že když je něco jednotného a pospolitého, projevuje se to větší mocí a silou. 

Můj návrh je následující. Sjednotit všechna ekologické hnutí a organizace do jedné velké mezinárodní organizace pod společné vedení, které by se skládalo z významných jednotlivců, odborníků, z daných hnutí a organizací. Tím pádem by vzniklo něco víc než ti „bezvýznamní a mrňaví“ ekologové, kteří jsou všem čím dál tím více na obtíž než ku prospěchu, vzniklo by něco, čeho by si lidé všímali a začali sdílet podobné názory a možná by se začali připojovat k této organizaci. Pokud by se k tomuto hnutí připojilo více lidí, byla by tu byla jistá šance na naše spasení a na naši záchranu, ale hlavně by tu byla naděje na záchranu naší planety Země.

Dominik Žolták

Je potřeba chránit Zemi

Myslíte si, že je mnoho způsobů, jak chránit Zemi? Určitě a většina je velmi prostá, jednoduchá, ale očividně pro značnou část lidstva velmi náročná.

 Jaký je problém třídit odpad? Copak je složité oddělit plasty, papíry a sklo od ostatního odpadu? Vždyť všechny tyto materiály jsou recyklovatelné. Další záležitost, která značně přispívá k poškozování naší planety, je kácení lesů a pralesů, zejména těch tropických, ne nadarmo se jim říká plíce planety. Všichni jsou si vědomi toho, že člověk potřebuje kyslík, ale na druhé straně i mít, co prodávat. Ano je potřeba dřevo například na nábytek, ale za to, co člověk vykácí, by mohl zasadit nové stromky, aby jich tolik neubývalo.

Dalším problémem, který též nepřispívá naší planetě, je zamořování ovzduší, ať už auty nebo různými továrnami. Znečištěné ovzduší a s ním související potíže nejenom lidí, ale celé přírody jsou následky škodlivých látek, které by člověk neměl ani dýchat.

Proto si myslím, že je potřeba naši planetu jednoznačně chránit, a to rozhodně nejenom kvůli člověku, ale především před ním, aby z planety nakonec nezůstala jen obrovská koule odpadu.

Ondřej Lameš

Jak chránit Zemi

Lidé by měli svoji Zemi opatrovat, protože Země je hlavní složkou našeho života. Ale starají se lidé o svoji životadárnou Zemi dostatečně?

My a Země bychom měli fungovat v určité symbióze. Země nám vždy dávala, vše potřebné pro život, takže bychom jí to měli oplácet. A tím myslím, chránit ji. Chránit ji tím způsobem, který je nám nejbližší. Pečovat o ní a společně se s ní vyvíjet.

Podle mě je nejdůležitější správná prevence. Zemi nemusíme čistit, když nikdo nebude dělat nepořádek, nebude potřeba vymýšlet a budovat různá zařízení pro ochranu zvířat a rostlin, když je nebudeme sami ohrožovat.  Otevřeně si přiznejme, že tyto skutečnosti se nejspíš nikdy nestanou, a proto je alespoň dobré, aby někdo ochotný této planetě občas pomohl.

Jenže Zemi nelze chránit pouhými řečmi, ale opravdovými skutky. Aktivitami, které by měl alespoň zčásti plnit každý z nás. I jediný člověk, který jen trochu pomůže Zemi, přidá jí, a tudíž i budoucím generacím, hezkých pár let života navíc.

Každého určitě už od školky učili, jak se má správně třídit odpad a jak být šetrný k přírodě. Jenže kdo to opravdu dodržuje. Zamyslete se sami nad sebou, neděláte to pouze kvůli sobě, ani kvůli ostatním lidem, ale zejména pro své děti a další generace. Udělejme tedy ten první krok, kterým může být třeba to, že nevyhodíte svůj papír od bonbonu na zem, ale do správného odpadkového koše.

Martin Bárta