Vzdělávání na Žatecku

Informační portál projektu MAP ORP Žatec

Aktuality

Projekt

Výstupy projektu

Aktuality: Aktuality projektu

Zápis Rozvoj kritického myšlení "Zprostředkované učení - čteme s nečtenáři" 18.-19.10.19

14.11.2019:
Dvoudenní seminář na rozvoj kritického myšlení "Zprostředkované učení - čteme s nečtenáři" se konal dne 18.10.2019 a 19.10. 2019 vždy od 9 do 16:30 hod ve Staré papírně, Volyňských Čechů 733, Žatec
Lektor: PhDr. Hana Sotáková

 

Poptávka po semináři zaměřeném na kritické myšlení vzešla především
z popudu zástupců mateřských škol, kteří potřebovali tímto pomoci
s problematikou dětí, které nečtou či čtení nerozumí.
Nečtenáři jsou ti, kteří zejména v pregramotnostním období nejeví zájem
o čtení, čtení se věnují pouze z donucení, nikdy si sami nevezmou od
sebe knížku a nemají zájem o získávání informací prostřednictvím čtení.
„Celek je víc než suma jeho částí“ – toto rčení platí i pro čtení – aby děti
rozuměly, měly by vnímat text jako celek.
Zprostředkované učení je takové učení, jehož výsledkem je kritické
myšlení. Je to způsob myšlení a přemýšlení o výuce (efektivní myšlení).
Jde o rozvíjení dovedností myslet a učit se. Z hlediska psychologie jde o
rozvíjení poznávacích procesů dítěte na základě interakce. Dospělá
osoba má pro rozvíjení dítěte velký význam. Experimentování dětí
podporuje kritické myšlení – dospělý má pomoci vytvářet takové situace,
aby dítě mohlo poznávat, ale bylo to pro ně bezpečné. Děti se potřebují
rozvíjet svým tempem, dospělý pouze pomáhá, vysvětluje, předává dítěti
kompetence, respekt.
Zprostředkované učení stojí na 1) Piagetově teorii kognitivního vývoje
(chápe vývoj dítěte a jeho učení jako výsledek interakce dítěte
s prostředím). Zde je kladen důraz na pomůcky a metody (příprava
situací – dítě přemýšlí jiným způsobem než dospělý, odhad schopností
dítěte a jejich rozvíjení). Pokud je dítě vedeno, dokáže zvládnout
pochopení dřív. Zároveň vzhledem k různým úrovním dětí je vhodné
jejich vzájemné vedení a obohacování se.
Další teorií, na jejímž základě stojí je – 2) Vygotskij – sociokulturní teorie
– zdůrazňování role dospělého jako průvodce. Nejde mu ani tak o
pomůcky, ale o aktivitu dítěte v závislosti na jeho zvyklostech, vývoji, na
tom, co má k dispozici. Dospělí významně ovlivňují učení dítěte svým
chováním v učebních situacích a jsou modelem toho, jak s učením a
situacemi nakládat tak, aby vedly k cíli. Zóna nejbližšího vývoje (aktuální
úroveň) – vnímání toho, co dítě dokáže dělat samo, naznačení dalšího
vývoje, ve kterém my můžeme pomoci – dovedeme děti na max. možnou
úroveň dítěte v daném okamžiku. Tím urychlíme proces vývoje
(povzbuzujeme zájem, motivujeme, podporujeme sebevědomí dítěte).
Na Vygotském stojí Metoda instrumentálního obohacování R.
Feuersteina. Jedná se o program založený na systematickém využívání
principů zprostředkovaného učení. Zaměřil se původně na děti se
sociálními či kognitivními deficity, sestavil systém instrumentů, které mají
dopomoci dětem k rozvíjení svých kompetencí, aby přicházely na to, jak
se co dělá, jakým způsobem o věcech přemýšlejí, aby sdílely možné
cesty vedoucí k cíli. Myšlenka naučit děti se učit – klíčová je řeč, důležité
jsou obrázky (co pochopí všichni na základě svého zázemí). Sociální
chování a emoce jsou pro děti hůře pochopitelné vzhledem k variabilitě
reakcí na danou situaci.
Testování „komplexní figury“ – pojmenování toho, co je na obrázku – dítě
nám říká o své zkušenosti, navádí ke své kultuře. Na základě toho, co
zná, dochází k pojmenování a zafixování v hlavě. Je posilována
vzájemnost, zaměřenost a transcendence.
Prvky zprostředkovaného učení – zprostředkování kompetence (už to
umí, zná), regulace kontroly chování (zastavit se, udělat analýzu),
chování se sdílením individuálních rozdílů a psychologické odlišnosti,
chování vedoucí k dosažení cíle, výzvy nových a složitějších věcí
vedoucí lidské bytosti jako proměnlivé entity k pocitu sounáležitosti.
V rámci semináře proběhlo praktické cvičení s pracovními listy od R.
Feuersteina. Okolní svět je nějakým způsobem organizován – děti se
musí umět zorientovat (umět číst charakteristiky). Je třeba specifikovat,
co bude naším úkolem (zkus zjistit max. informace, zkus to použít, stále
to sleduj, co je to, co nám pomáhá). Děti to upevní ve svých
kongnitivních postupech, lépe ukládají poznatky do dlouhodobé paměti.
Základem kritického myšlení je i práce s chybou.
Další den byl věnován praktické zkušenosti s využitím knih ke kritickému
myšlení. Obrázky by měly být motivační, aby je děti dokázaly rozpoznat.
Je však důležité zjistit, zda se děti orientují v prostoru, zda znají tvary,
barvy, jaké znají emoce, jak se lidi cítí v různých situacích… Je důležité
se vyvarovat hodnocení, spíše je třeba posilovat vlastní názor dětí.
Kritické myšlení stojí na kognitivních funkcích.
Vzhledem k převážné účasti zástupců z mateřských škol bylo zaměřeno
především na batolecí období a předškolní období.
Batolecí období – období poznávání světa, cílem je poznávání informací
o světě. Zlom přichází s rozvojem řeči. Je důležité využívat konkrétní
situace, hračky, které máme k dispozici. Význam řeči – komunikace, řídí
okolí, přemýšlí o věcech, pomáhá mu regulovat chování. Knihy pro tento
věk jsou jiné – rozvíjí slovní zásobu, řeč, paměť, fantazii, pozornost, ale i
vztah k věci (kniha). Je třeba se zaměřit na pravidelnost, rozumění
slyšenému a zároveň i potřebu uklidnění (čtení před spaním). Děti by
měly mít ke knihám přístup, měly by si s knížkami samy nakládat či
pracovat podle svých potřeb. Kromě knih je možné využívat i Audio
(pohádka či příběh), kdy děti slyší mluvené slovo.
Předškolní období (3-6 let) – v tomto období dochází k rozvoji sociálního
chování, zlepšuje se paměť, prodlužuje soustředění. Dítě chce samo
přijít „věcem na kloub“, typická otázka je PROČ. Chápe základní sociální
role a vztahy, uvažuje v celostních pojmech – na základě vystižení
podstatných podrobností. Myšlení je vázáno na vnímané nebo
představované, dítě lépe kontroluje své chování (rozvoj sebekontroly).
Knihy pro tento věk jsou především o nějakém příběhu – pomocí otázek
vtahujeme děti do příběhu. Zlepšují se vyjadřovací schopnosti, dochází
k rozvíjení větné skladby, ke správné výslovnosti, posiluje se sociální
komunikace.
Seminář sklidil velký úspěch, všichni zúčastnění si ho opravdu užívali.
Dozvěděli se mnoho zajímavých informací, a to i z oblasti psychologie,
zároveň měli možnost si v praxi vyzkoušet různé techniky i praktické
přístupy. Všichni se shodli na velkém přínosu celého semináře pro
vlastní praxi.

Zapsala: Renata Adámková

Přílohy :

Galerie :

Článek vyšel : 14.11.2019, počet zobrazení : 33 (33 tento měsíc)