Vzdělávání na Žatecku

Informační portál projektu MAP ORP Žatec

Aktuality

Projekt

Výstupy projektu

Aktuality: Aktuality projektu

Zápis ze semináře „Dílna čtení jako nástroj rozvoje čtenářské gramotnosti“ 1. část 17.2.2021

19.3.2021:
První část akreditovaného semináře „Dílna čtení jako nástroj rozvoje čtenářské gramotnosti“ 1. část proběhl 17.2.2021, od 13 do 16:30 hod. na Google Meet.

 

Anotace semináře:

V dílnách čtení děti čtou beletristické knihy dle svého výběru a společně sdílejí příběhy svých hrdinů a své prožitky z četby se spolužáky. Tyto aktivity vedou k porozumění čtenému textu, k vlastnímu prožitkovému čtení a radosti ze čtení.

V tomto semináři se zamyslíme nad tím, jakými konkrétními aktivitami je možné rozvíjet u žáků čtenářské dovednosti. Promyslíme, jak zavést a v průběhu roku vést dílny čtení. Vyzkoušíme si, které strategie vedou k vlastnímu porozumění textu a jak se pak proměňují ve čtenářskou dovednost. Vše si předvedeme na konkrétních výstupech žáků. Představíme si možnosti, jak učit děti vybírat si knihy, jak o knihách s dětmi přemýšlet, jaké úkoly vedou k porozumění čtenému a také jak hodnotit společně s žáky jejich čtenářské pokroky.

Na modelové lekci si vyzkoušíme čtení s účelem, s volbou úkolů (ve vazbě na úrovně myšlenkových operací podle Bloomovy taxonomie) a osvětlíme přínosy vzájemného sdílení čtenářských zážitků pro rozvoj čtenářství.

Původně plánovaná prezenční forma Dílny čtení byla bohužel vzhledem k současné situaci změněna na formu distanční. Díky tomuto webináři byla nejen dotčena, ale významnou měrou posílena oblast čtenářské gramatiky.

Na začátku se paní lektorka představila a formou otázek zjistila strukturu zúčastněných. Nejen z pohledu ročníku a stupně, kde kdo učí, ale také co používá při výuce, jaké má zkušenost s dílnami čtení. Účastníci byli seznámeni se strukturou webináře, velký důraz byl kladen na to, že dílna čtení má být zážitková – předávání poznatků a informací formou prožitku.

Účastníci dostali materiál, který slouží ke zmapování úrovně čtení.

Čtenářská biografie – obsahuje cca 15 otázek, výsledkem by měl být ucelený text. Otázky slouží jako opěrná struktura a zdroj inspirace. Nebylo nutné odpovědět na všechno, mohla být odpověď pouze na jednu otázku. Rozsah byl min. A4, formou volného psaní – zapisování volných myšlenek. Čas na zpracování byl 10 minut. Byly vytvořeny trojice, kde si účastníci po dobu 15 minut četli své výtvory. Následně došlo ke sdílení zkušeností a čtení zpracovaných textů.

Třídílné zrcadlo – do prostřední části je třeba napsat svoje vlastní čtenářské zrcadlo – jak se vidíme právě teď jako čtenáři, na jedno „křídlo“ napsat to, jak bychom se chtěli vidět, co zlepšit, co přečíst, kam míříme – naše plány do budoucnosti. Po určité době si do třetí části napsat, jak se vidíme teď, pokud se něco nedaří, tak uvést proč. Reflexe je důležitou součástí dílen čtení.

Další dílna čtení byla zaměřena na pocity. Bylo třeba si nejprve napsat alespoň 3 důležité pocity, které účastníci od rána zažili (vybrat nějaké neobvyklé). Čtenářský zážitek vyplývá i z toho, jak se cítí jednotlivé postavy - díky naší schopnosti empatie jsme schopni se vžít do jejich trápení, radostí, rozmanitých pocitů, jak nám je autor chce vylíčit. A my sami nad knihami také něco zažíváme s jednotlivými postavami, s popsanou situací. 

Ve třídě to probíhá tak, že každý si napíše tři lístečky. Dle velikosti třídy se sdílí ve skupinách či před celou třídou. Děti sdílí to, co se jim od rána stalo. Je možné také vybrat pouze jediný pocit, které dítě chce sdílet. Učitel může přidat slova, o kterých ví, že je asi děti nebudou znát – dochází tak k obohacení slovní zásoby o nová slovíčka. Dále učitel modeluje to, co se bude dál dělat. 

Vše bylo názorně předvedeno na ukázce, kterou lektorka přečetla. Bylo třeba vyvodit pocity, které asi hlavní postava má. 

Další prostor byl věnován vlastní četbě - 10 minut - jaké pocity některá z postav má, zdůvodnit proč, případně sledovat své vlastní pocity při četbě. Následovalo sdílení ve skupinách. Pokud toto probíhá ve třídě, je třeba se vždy zamyslet, zda to zvládnou všechny děti, bez modelování. Jinak je možné díky modelování pomoci těm, kteří by to jinak nezvládli.

Pokud nejsou ve třídě k tomu účelu vybudované čtenářské koutky, kluby, měly by si děti vždy najít takové místo, kde se budou cítit uvolněně a budou se moci soustředit na čtení. Před dílnou čtení je vždy třeba uspokojit základní potřeby, aby pak nebyla rušená. Učitel by měl vždy číst s dětmi (knihu dle vlastní volby). U dílny čtení je třeba nastavit, na co bude zaměřená (téma), poté modelovat úkol, utvořit skupiny, dát prostor na sdílení a následnou reflexi. Dát jasná pravidla. Vedlejší cíl dílny čtení je ten, aby si děti začaly vzájemně knihy doporučovat.

Průběžně probíhala diskuze se sdílením zkušeností z jednotlivých škol.

Následovala čtenářská dílna zaměřená na zdroje výběru knih – např. databáze knih, doporučení, Magnesia Litera, anotace na přebalu knihy či hodnocení na zadní obálce knihy, podle zájmu, potřeb, žánru, sledování knižních novinek, otevření knihy na libovolných místech a zjištění, zda daný styl vyhovuje. Knižní kluby, Zlatá stuha, recenze, katalog Nejkrásnějších knih pro děti, jsou příklady dalších zdrojů výběru.

Tato čtenářská dílna nejde dělat při výuce. 

Je dobré nabídnout dětem spoustu různých knih, různého stupně obtížnosti, zaměřené jak na kluky, tak na holky. Děti dostanou cca 10 minut k tomu, aby si zkusily najít knihu, která je osloví. Jsou nakonec vyzvány, aby formulovaly, proč si vybraly zrovna svou knihu, proč si ji chtějí půjčit. Pokud není k dispozici školní knihovna, děti si přinesou 2-3 knížky z domova a mohou si je pak event. půjčit od sebe.

Nakonec byl představen program na další den, plánovaná obsahová struktura.

Všichni účastníci si tuto první část pochvalovali, seminář vnímali velmi pozitivně – jako velmi inspirativní.

Přílohy :

Článek vyšel : 19.3.2021, počet zobrazení : 33 (33 tento měsíc)