Ochrana životního prostředí v přírodopise

Cíle vyučovacího předmětu přírodopis by měly primárně vést žáky k chápání přírody jako systému, jehož jednotlivé části jsou vzájemně propojeny a neustále se ovlivňují, přičemž zásadním vlivem se "pyšní" především člověk, který svou lidskou činností výrazně zasahuje do samotné podstaty existence přírody. Tyto intervence mívají většinou negativní, dokonce devastující, charakter, je tedy nezbytné směřovat žáky k porozumění přírodě, rozvíjení jejich senzitivity a skutečného zájmu o přírodu, respektive životní prostředí, formou podpory otevřeného a kritického myšlení.

Cesta od sofistikovaných a altruistických myšlenek o aktivní a efektivní ochraně životního prostředí ze strany dětí ke skutečně realizovanému proenvironmentálně odpovědnému jednání je velmi dlouhá a náročná. Vzdělávání je sice nepostradatelnou podmínkou k získání potřebných znalostí, tedy posílení kognitivní složky osobnosti, ale stejně důležité jsou aspekty afektivní a konativní týkající se postojů a reálně prezentovaného chování žáků. Právě tyto dvě složky osobnosti determinují skutečný vztah dítěte k životnímu prostředí a jeho ochraně a u obou z nich nedosahuje vliv školy úrovně vlivu rodiny, vrstevnické skupiny a samotné společnosti. Jakým způsobem tedy žáky motivovat, jak v nich probudit touhu žít v krásném a zdravém prostředí včetně související zodpovědnosti za jeho kvalitu?

Žáci 2. stupně Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny mají příležitost v rámci výuky přírodopisu dobrovolně se zapojit do aktivní ochrany přírody. Na podzim například uklidili několik vybraných přírodních lokalit v Žatci, připravili "pohoštění" pro zvířata, kteří v zimě často strádají, a vyrobili několik ptačích krmítek. Na jaře se opět pustí do úklidu, aby se příroda probouzela do čistého prostředí a lépe se jí dýchalo, a budou vyrábět ptačí budky pro klidné a bezpečné hnízdění ptačích obyvatel našeho regionu.

Mnohé děti jsou sice motivovány získáním tzv. žolíka, který jim umožňuje psát vybraný test na dobrovolnou známku, ale možná si některé z nich uvědomí skutečnou hodnotu vykonané činnosti, potěší je například, že právě v jejich budce se uhnízdili ptáci, a příště se zachovají obdobně z vlastního přesvědčení.

Mgr. Ing. Silvie Svobodová