V tomto článku přinášíme informace o další z aktivit dobrovolníků ze spolku Budík, tentokráte zaměřené na věkově nespecifikované, neformální vzdělávání v oblasti přírodních věd formou exkurzí do zajímavých lokalit města Žatec. Pod vedením p. Blaila probíhají občasné, nepravidelné terénní exkurze zaměřené primárně na poměrně unikátní stepní květenu naší oblasti, v širším pojetí pak na cokoli, co lze na podobných vycházkách potkat. Prvotní impuls k těmto výjezdům do okolí dali studenti žateckého gymnázia zajímající se právě o terénní botaniku. Následně proběhly celkem čtyři exkurze nejen pro ně, ale i pro mimoškolní zájemce. Společně jsme takto navštívili kulturní step Českého středohoří, studovali submontánní vegetaci Krušných hor, pestrou paletu biotopů na vypreparovaném žulovém masivu v okolí obce Tis u Blatna a konečně unikátní lokalitu s bohatým výskytem orchidejí a dalších vzácných rostlin na Bílé stráni u Pokratic v okrese Litoměřice). Všechny uvedené exkurze se konaly koncem června, pokratická pak v druhé půli května. Součástí exkurzí bývá kromě průběžného výkladu i práce s botanickými klíči a příručkami, fotodokumentace a zodpovídání dotazů. Nedílnou součástí je též environmentální rozměr. Tyto exkurze příležitostně doplňujeme botanickými vycházkami (aktuálně se studenty v rámci výuky) po městě Žatci a na jeho okraji.

Oblík a Raná

                Oblast Českého středohoří je unikátní výskytem typické stepní vegetace i souvisejících druhů živočichů, zejména pak hmyzu a ptáků. Kombinace suchého, teplého klimatu v důsledku srážkového stínu Krušných hor a čedičového či znělcového podloží jako pozůstatcích třetihorního vulkanismu, neméně však i karbonátových sedimentů původem z druhohorní mořské transgrese je příčinou výskytu mnoha vzácných až unikátních a kriticky ohrožených druhů. Z nich můžeme uvést například kavyl Ivanův, len rakouský, modřenec chocholatý, hlaváček jarní, koniklec luční a další. Z živočichů pak zejména sysel obecný, dále např. brouci vrubouni, pavouk stepník rudý a mnoho velmi vzácných druhů motýlů.

Krušné hory

                V této oblasti je hlavním určujícím prvkem, kromě podhorského klimatu, kombinace vyvrásněných metamorfitů doplněných převážně čedičovými výlevy podkrušnohorského hlubinného zlomu. Díky málo propustnému podloží je krajina vedle výslunných svahů bohatá zejména na mokřady, což jsou samy o sobě botanicky i zoologicky velmi cenné biotopy. Na této exkurzi jsme navštívili vrch Velký špičák a okolí obcí Měděnec a Horní Halže. Při výstupu na Velký špičák byl zřejmě největším unikátem vzácný mléčivec alpský, měsíčnice vytrvalá či jetel kaštanový. Níže pak kvetly sněženky a krokusy (avšak ty patrně rozšířené ze zahrádek okolních chalup). Cestou okolo Horní Halže jsme v jámách nacházeli úlomky ametystů.

Tis u Blatna

                Tato lokalita je unikátní zejména tím, že jde o žulový masiv vyzdvižený cca 300 m nad okolní krajinu, navíc prostoupený čedičovým výlevem. Díky kombinaci luk, lesů všech typů, rovin i svahů různých expozic, skal a stanovišť suchých i podmáčených zde nacházíme velké množství biotopů na relativně malé ploše. Celá oblast je vyhlášená jako přírodní park a na jejím území se nachází chráněný mokřad, na němž jsme pozorovali například prstnatec májový, kosatec sibiřský či upolín nejvyšší. Čedičový vrch pak nabízí lilii zlatohlavou, konvalinku vonnou či kokořík velkokvětý. Skalní biotopy hostí netřesky, rozchodníky a další sukulentní druhy, v lesích pak nacházíme zejména různé druhy kapraďorostů a v umělém jezírku v mokřadech žije čolek horský.

Bílá stráň u Pokratic

                Tato exkurze z 20. května tohoto roku byla prvně zcela zaměřena na rodiny s dětmi. Jednalo se zčásti o výlet, nicméně motivovaný zvídavostí a chutí vidět ty nejvzácnější rostliny naší květeny. Bílá stráň je vlastně opukový svah s přibližně severní až severozápadní orientací těsně za Litoměřicemi směrem na obec Pokratice. Tamní společenstva jsou stepního charakteru a jsou velmi přísně chráněna. Patrně díky tomu lze zde, v některých případech i ve velkém množství vidět bohatou populaci třemdavy bílé, kakostu krvavého, dále rostliny vstavačovité (bradáček, vemeník, vstavač, okrotice), vítod obecný, koulenku vyšší, medovník meduňkolistý, ostřici chabou a zřejmě absolutní špičku české květeny: tořič hmyzonosný a střevíčník pantoflíček (ten jediný jsme nezastihli v květu).

                Sice zřejmě není zcela na místě uvádět předlouhý seznam všech, či většiny druhů pozorovatelných na zmíněných lokalitách, proto alespoň doplňuji, že všechny tyto cíle nabízejí ke studiu velké množství i běžných, tedy pro studium primárně vhodných druhů rostlin. Článek tedy budiž zdrojem námětů a motivace k botanickým výletům do našeho poměrně blízkého okolí.