Setkání připravila Mgr. Petra Nová ve spolupráci s koordinátory MAS Vladař

Setkání se zúčastnili všichni přihlášení: Ivana Hrdá, Silvie Svobodová, Lenka Gregoríková, Pavel Bejček, Jana Pejchalová, Jaroslava Kumstýřová, Martin Leško, Zdeňka Lešková, Jitka Rubešová, Jana Ptáčková, Zděnka Polončíková, Petra Nová. Setkání se zúčastnila koordinátorka MAS Sylvie Jarošová (scan presenční listiny v příloze zápisu).

Předmětem přednášky byly metody rozvoje čtenářské gramotnosti v naukových předmětech na 2. stupni základních škol. Paní lektorka nejdříve seznámila zúčastněné se strukturou přednášky – teoretická východiska, praktické metody a strategie, praktické ukázky textů a cvičení.

Hned začátkem přednášky paní lektorka zmínila, že v RVP čtenářská gramotnost není přímo zmíněna, ale je nutným předpokladem pro to, aby žák dosáhl očekávaných výstupů. Pro rozvíjení čtenářství nestačí se žáky jen číst a využívat texty jako zdroj informací, ale je třeba čtenářství rozvíjet cíleně. Často žáci neumí klást otázky.

Dále lektorka pokračovala cílem, kterým by měla být schopnost žáků rozeznat, kdy potřebují informace, umět je vyhledat, vyhodnotit a efektivně použít.

Pro rozvoj čtenářské gramotnosti jsou velmi důležité domácí zázemí, typ školy, materiální zázemí (dostatek vhodných textů, nestačí pouze učebnice), připravenost učitelů (pro pravidelné zařazování práce s textem s tím musí učitel umět pracovat). Zmíněn byl i problém, že v 5. třídě nadaní žáci odcházejí na víceletá gymnázia – problematika „tahounů“ ve třídě. Dále nedostatek času, dle ŠVP se probírá mnoho „nepotřebných“ věcí, nutné věnovat část hodin tomu, aby se žáci naučili pracovat s textem – problematika nalezení rovnováhy mezi tím a nutností výkladu učiva. Práce s textem není ztráta času!

Důležité pro rozvoj čtenářské gramotnosti jsou psaní poznámek, cvičení dovednosti diskutovat, mezipředmětové a projektové vyučování.

Od účastníků přednášky padl dotaz, co s tím, když žáci nejsou schopni najít ani tučně vytištěný text a porozumět jeho smyslu. Odpověď: existují vhodné strategie, kterými lze rozvíjet čtenářskou gramotnost, výsledky nejsou vidět hned, ale systematická práce je poznat dle dlouhodobého výsledku.

Strategie

• Určení cíle, účelu (chápu proč čtu to, co čtu)
• Vyvozování (čtení mezi řádky, pochopení skrytých informací)
• Shrnování a spojování v jeden celek
• Předvídání (udržení zvědavosti)
• Kladení otázek (často pro žáky problém)
• Vizualizace (vytvoření představy)
• Monitorování (uvědomím si, že textu nerozumím a snažím se porozumět)
• Určování důležitosti (najít hlavní myšlenky a oddělit detaily)
• Vytváření souvislostí

Dále přednášející probrala různé strategieod různých autorů, aktivity před čtením a po četbě. Zdůraznila důležitost toho, aby čtení textu neskončilo s koncem vyučovací hodiny, ale aby zbyl dostatek času pro shrnutí poznatků, porovnání.

Metody rozvíjení čtenářských dovedností

• Čtení s otázkami (žák by měl klást otázky, čemu nerozumí, co chce vědět..)
• I.N.S.E.R.T. (žák značkami označuje v textu, co věděl, co je nové, co je v rozporu s tím, co věděl, co si chce ověřit a o čem chce vědět víc – důležité pro další práci)
• Myšlenková mapa
• Pětilístek
• Předvídání z vodítek
• Řízené čtení
• Skládankové čtení
• Učíme se navzájem
• Vyhledávání klíčových slov
• Zápisy z četby

Čtenářské strategie – žáci

• Otázky nad textem  (kladou si je žáci)
• Vyjasňování (vyjasňují si navzájem neznámé pojmy nebo to, čemu nerozumí, ve skupinách, dvojicích)
• Předvídání (jak bude děj pokračovat, proč)
• Shrnování (společně, ve dvojicích, skupinách)

Čtenářské strategie – učitel

• Modelování a hlasité přemýšlení
• Hodnocení ve formativní funkci (učitel sleduje, jak se dětem daří, hodnotí to za účelem změny způsobu práce – př. To se ti povedlo, tohle ne, kdybys to udělal tak..)
• Popisná zpětná vazba (učitel říká, co žák dělal, dává možnost, aby př. Na chybu přišel žák sám – př. Zdůvodňování pravopisu)
• Didaktický potenciál textu (výběr textu vzhledem k dovednosti, kterou chci naučit)
• Vyvážená výuka

Na konci přednášky bylo zúčastněným rozdáno několik textů, na kterých si všechny probíraní strategie a metody mohli vyzkoušet.

Závěrem přednášky učitelé často uváděli, že v mnoha ohledech takto postupují, ale intuitivně, aniž by znali terminologii.

Seminář proběhl v přátelské a příjemné atmosféře.

V diskusi bylo závěrem zodpovězeno několik dotazů týkajících se konkrétní aplikace metod ve výuce. Všichni účastníci semináře se shodli, že byl velmi prakticky zaměřen a velice užitečný pro využití ve výuce.

Zapsala: Sylvie Jarošová

• 975__zapis-z-prednasky-13.2..docx