Vzdělávání na Podbořansku a Žatecku
Informační portál projektů MAP Podbořansko-Žatecko
zápis za semináře „První kroky při podpoře žáků s OMJ na ZŠ“ 2.2.2021
Cíl semináře: Účastníci semináře se zorientují v oblasti školské legislativy týkající se vzdělávání cizinců a žáků s OMJ a na základě kazuistik se seznámí s postupy a metodami jejich začleňování do českého vzdělávacího systému. Na základě zážitku se vyvodí potřeby nově příchozích žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), učitele a třídního kolektivu. Účastníci se seznámí s postupy, jak tyto tři skupiny podpořit.
Anotace: Hledáte aktuální a praktické postupy, co dělat s žáky s OMJ pro jejich začlenění do školy a do výuky? Zajímá vás, jaké jsou možnosti podpory žáků s OMJ, co říká legislativa, jak zorganizovat výuku češtiny nebo jak spolupracovat s rodiči?
Provedeme vás prvními kroky, kterými začít po příchodu žáka bez znalosti češtiny, co ho učit nebo jak s ním komunikovat.
K realizaci tohoto semináře došlo na základě zpětné vazby pedagogů z našeho regionu (Podbořansko-Žatecko). Problematika OMJ (odlišný mateřský jazyk) je víc než aktuální; na školy přichází mnoho žáků – cizinců, a tak pedagogové potřebují veškeré informace, jak s nimi pracovat, jaké učinit první kroky.
Kdo je to žák s odlišným mateřským jazykem? Je to žák, který má nedostatečnou znalost češtiny, takže se nemůže plnohodnotně zapojit do výuky. Buď přichází ze zahraničí nebo se jedná o děti cizinců, které sice v ČR vyrostly, ale doma hovoří jiným jazykem než je čeština. Mohou to být také děti s českým občanstvím, v jejichž domácím prostředí se používá jiný jazyk nebo děti, které mají české občanství, doma hovoří česky, ale studovaly v zahraničí a ve škole se česky nikdy nenaučily. Všechny takové děti potřebují podporu při výuce češtiny.
Česká legislativa pracuje s pojmem žák-cizinec. Z celkového počtu žáků-cizinců vychází asi tak 70-90% žáků s OMJ (ne všichni cizinci potřebují podporu). Na jakou podporu mají tito žáci nárok? Podle §20 ŠZ Vzdělávání cizinců a vyhlášky č. 48/2005 Sb. o plnění povinné školní docházky mají nárok na bezplatnou výuku českého jazyka. Ta bude probíhat ve školách určených krajem a bude financována jak z MŠMT prostřednictvím Krajských úřadů, OP VVV/OP JAK (Šablon), OP PPR. Podle § 16 ŠZ a vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků s SVP a žáků nadaných jsou definováni jako žáci s neznalostí či nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka a mají nárok na 1.-3. stupeň PO.
Od ledna do června 2021 se nacházíme v provizorním období, kdy skončil RP MŠMT; nový systém financování bude platit až od září 2021. Jazykovou přípravu je možné financovat pouze z rezerv krajských úřadů. Ty nemají přesně vymezené parametry pro výběr škol. Podle vyhlášky č. 48/2005 Sb. KÚ pověří ve svém kraji školu určenou k organizaci jazykové přípravy pro žáky s OMJ po vyučování. Od září 2021 budou podle § 20 ŠZ .jazykovou přípravu poskytovat pouze školy určené KÚ (financované KÚ). Jazyková příprava bude probíhat na určené škole v době běžné výuky (žáci budou uvolněni z příslušných předmětů). Rozsah podpory bude určen orientačním testem provedeným v kmenové škole. Rozsah podpory je 100-400 hodin/10 měsíců, pro skupiny 2-10 žáků. Bude poskytnuta pro nově příchozí cizince (kteří přišli na školu v uplynulých 12 měsících).
Podpůrná opatření podle §16 ŠZ a vyhlášky č. 27/2016 Sb.o vzdělávání žáků s SVP- týkají se všech, vztahují se k dovednostem v jazyce a odlišným životním podmínkám: 1. stupeň PO – ideálně pro hodně pokročilé žáky – podpora ve výuce. Další stupně podpory jsou doporučovány PPP – 2. stupeň PO – nedostatečná znalost ČJ, B1-B2, 3. stupeň PO – neznalost ČJ, A0-A2. A jaká jsou podpůrná opatření? I. stupeň – PLPP – stanovení metod výuky a podpory v běžné výuce, PJP – Plán jazykové podpory jako příloha PLPP, 1 hod. týdně pedagogické intervence (hrazeno z odměn); II. stupeň – IVP a hodnocení – úprava obsahu vzdělávání, přizpůsobení organizace a metod výuky, učebnice, pomůcky, ČJ 3 hod. (max. 120/rok); III. Stupeň – IVP a hodnocení – úprava obsahu vzdělávání, přizpůsobení organizace a metod výuky, učebnice a pomůcky, asistent pedagoga, ČJ 3 hod. (max. 200/rok).
Kdo může učit češtinu děti s OMJ? Pedagog, který je zaměstnancem školy – ideálně učitel cizího jazyka, ale může jím být jakýkoliv pedagogický pracovník školy.
Následovala kazuistika – pedagogové byli rozděleni do 3 skupin, každá měla individuální případ žáka s OMJ – měli rozhodnout, jakou podporu žák potřebuje, do jakého stupně PO patří a na co má nárok, a jaké kroky musí škola/rodina udělat, aby žák získal podporu. Účastníci se ptali i na konkrétní případy, které aktuálně řeší – na rady a konkrétní kroky, co mají dělat.
Jak podpořit začlenění nového žáka v prvních dnech? Seznámit ho se školním prostředím a s fungováním školy a třídy, vytvořit mu bezpečný prostor a umožnit mu zažít, že někam patří, usnadnit počáteční komunikaci ve škole, zapojit ho do kolektivu.
Adaptační koordinátor – jedná se o službu NPI, je jím většinou pedagogický pracovník školy, který se po 4 týdny věnuje nově příchozímu žáku s OMJ (financován z NPI). Cílem je podpořit žáka při jeho adaptaci na nové školní prostředí. Zajistí mu dlouhodobou výuku ČJ jako druhého jazyka ve škole, naučí ho základní fráze. O finance na něj je potřeba požádat do 5 dnů po nástupu nového žáka do školy, ideálně ještě před jeho příchodem. Na dobu, kdy se žákovi věnuje adaptační koordinátor, může být žák uvolňován z běžné výuky (se souhlasem rodičů).
Co dělat v prvních dnech žáka ve škole – pedagogická diagnostika, jazyková diagnostika, sestavení PLPP/IVP/PJP plánů, co nejdříve zajistit výuku ČJ.
Následovaly příklady 2 škol (ZŠ Táborská, Praha 4, ZŠ nám. Curieových, Praha 1) – jak se vypořádali s nově vzniklou situací, jak fungují plány podpory, které zároveň mohou být inspirací. Proběhla diskuze o tom, co bylo inspirující, čím kdo může být inspirující i nyní pro ty ostatní, jaká je praxe u nich na škole, porovnání s modelovou školou.
Probírala se i spolupráce s rodiči – jak se s nimi daří komunikovat, jaké jsou event. problémy a jak se řeší, tipy do praxe pro ostatní. Důležitá je komunikace s rodiči velmi jednoduchým jazykem. Účastníci si sami vyzkoušeli naformulovat jednoduché sdělení, které bude snadno pochopitelné. Důležitá je jasnost, konkrétnost, zkratky, přehlednost.
Všem byly předány nápomocné odkazy, a to jak na přijímací pohovor, tlumočení, překlady informací pro rodiče a školních dokumentů, infolinky pro cizince, různé formuláře, online zdroje, obecné dokumenty aj.
Celého semináře se kromě pedagogů z regionu zúčastnila také starostka Žatce, Mgr. Zdeňka Hamousová. Díky ní byl obohacen o pohled na celou problematiku z pohledu města – všem zúčastněným také předala aktuální a detailní informace přímo z regionu a nasměrovala je na konkrétní řešení.
Celý seminář byl velmi přínosný pro všechny zúčastněné, díky němu získali množství rad, praktických postupů a informací. Je v plánu na něj navázat v konkrétní oblasti metodiky.