Cíl semináře: Cílem semináře je nabídnout účastníkům možnosti jazykové podpory dětí s odlišným mateřským jazykem v rámci celé třídy a také formou kurzu češtiny jako druhého jazyka. Účastníci získají informace o metodě KIKUS, tipy a náměty ke konkrétním činnostem. Součástí semináře budou videozáznamy lekce češtiny z praxe a příprava jazykových činností samotnými účastníky. Prostor bude také pro sdílení zkušeností a diskuse účastníků.

Seminář bude probíhat interaktivní formou, která vyžaduje aktivní účast a zapojení účastníků do online diskusí.

Anotace: Zajímá vás, jak systematicky rozvíjet češtinu dětí s OMJ? Jakou formou s dětmi pracovat a co je vlastně učit? Máte chuť vyzkoušet si jazykové hry a podívat se na videa z praxe? Máte zájem o tipy pro práci s celou třídou? Můžete se těšit na zpracované řízené činnosti, kde je brán ohled na děti s OMJ. Poskytneme tipy na materiály na výuku češtiny a také na jazykovou diagnostiku pro děti nečtenáře. Potkáte se s kolegy z jiných mateřských škol, kteří třeba řeší obdobnou situaci jako Vy. Na semináři hodně interagujeme a aktivně spolupracujeme.

K realizaci tohoto semináře došlo vzhledem k tématu, které je více než aktuální – práce s dětmi-cizinci. Na toto téma jsme sice již zrealizovali dva semináře pro základní školy, nicméně bylo potřeba dát dohromady i nějaký seminář pro mateřské školy. Se společností META máme ty nejlepší zkušenosti, proto volba byla jasná.

Jak můžeme v MŠ formovat jazykovou podporu? Individuálním přístupem či prostřednictvím kroužku češtiny. Je nezbytné dítě podporovat po celou dobu pobytu v MŠ i při řízených činnostech (podpůrné opatření, dotační programy – asistent pedagoga). Podpůrná opatření – dítě by mělo navštívit PPP (na stránkách Inkluzivní školy jsou podrobné informace), psycholog posoudí, do jakého stupně podpůrného opatření dítě spadá. Pro jazykovou podporu je důležitý 2.stupeň (nedostatečná znalost jazyka) nebo 3. stupeň (neznalost) – jsou různé možnosti podpory.

Je třeba začít s cizím jazykem co nejdříve – děti mají dostatek času, není na ně vyvíjen žádný nátlak (učivo ve škole). Děti mají vrozenou schopnost učit se jazyky bez vědomého studia. Je třeba dobře nastavit různé jazykové aktivity a hry (děti samy přichází na to, jak se gramatika tvoří, mají vysokou gramatickou citlivost).

Lektorka hovořila o tom, jak dochází k postupnému osvojování druhého jazyka. Některé dítě prochází tzv. tichým obdobím (mimika, gesta), ale reaguje správně na podněty – pokud trvá dlouho (několik měsíců), je třeba se zeptat rodičů, zda doma mluví ve svém rodném jazyce. Dítě se může bát toho, že udělá chybu, a proto je důležitý citlivý přístup, nenásilný k tomu, aby se dítě rozmluvilo. Hodně se využívá mimika, gesta, komunikační kartičky. Poté, co se již přešlo do aktivní fáze, získává pasivní slovní zásobu, díky které se rychleji rozvíjí. Jakmile začíná používat nějaká slova, je třeba ho povzbuzovat, opakovat slova, zároveň je i trochu rozvinout, aby došlo k ukotvení. Pasivní slovní zásobu si dítě osvojí rychleji než aktivní slovní zásobu. Nezbytná je motivace, podpora v tom, co již dítě umí, nacházet jiné způsoby tam, kde si nevěří.

Jazyková diagnostika – je možné ji najít i na stránkách Inkluzivní školy. Zajímá nás jak úroveň aktivní, tak pasivní slovní zásoby. Vše je třeba zapisovat či nahrávat, abychom věděli, na co se zaměřit. Trvá cca 15 minut. Byly popsány konkrétní postupy a přístupy, zároveň i výstupy a možnosti další práce. Je dobré zavést pravidelné záznamy o jazykové znalosti, díky kterým je možné vidět pokrok. Je třeba přesně zaznamenávat reakce – jak dítě mluví, co říká, přesnost odpovědí na otázky.

Metoda KIKUS si klade za cíl podporovat kromě nového jazyka také jazyk mateřský. Ten se procvičuje pomocí domácích úkolů (na bázi dobrovolnosti), které dělají děti s pomocí rodičů. Metodika je opět na stránkách Inkluzivní školy. Je určena pro cca 8 dětí (ideálně 6), měla by probíhat 2x týdně (lekce 30-60 minut). Struktura – úvodní část, opakování, hlavní výuková část (3-6 cvičení),  závěrečná část. Nejlépe je dělit skupiny dle věku.

Jazyková rovina – vždy by měl být stanoven nějaký cíl – 1) slovní zásoba, 2) gramatika (morfologicko-syntaktická a foneticko-fonologická rovina), 3) výslovnost, 4) pragmatika (řečové interakční vzorce).

Slovní zásoba je nejdůležitější, využíváme pro ni velkou variabilitu her a činností, reálné předměty. Je třeba pracovat systematicky i cíleně, využívá se názornost, opakování a přidávání. Ideální počet nových slovíček je 5-6. Je lepší si klást nižší cíle.

Následovala praktická ukázka výuky mandarinské čínštiny s následným vyplněním pracovního listu. Účastníci měli zjistit, na jaké téma výuková lekce je. Šlo o připodobnění situace, když děti nastoupí do školky, nemají se čeho chytit, netuší, o čem se mluví. Důležité je mít možnost se zorientovat alespoň pomocí obrázků.

Jaké jsou zásady metody KIKUS? Učení s radostí a beze strachu, využívat rozmanitou intonaci a hru s hlasem, každé dítě přijde na řadu, předvádět, ukazovat než vysvětlovat, učit se pokud možno všemi smysly, rychle podat pomocnou ruku při vyjádření, dovolit a podporovat mateřský jazyk, rychle uvést děti do role mluvčího, vybízet děti k opakování, omezit počet nových slov, využít mimiku a gestikulaci, mluvit pomalu, jasně a zřetelně, chválit, citlivě opravovat chyby při vedení u jazykových cvičení.

Karty KIKUS – obrázky s množstvím komplexní slovní zásoby – podstatná jména, slovesa, přídavná jména a předložky. Jsou výborné pro jazykovou podporu dětí.

Posledním bodem byly konkrétní činnosti – Hádej kdo je to a Oskar a měsíční kočky. Po shlédnutí videí proběhla diskuze, v čem jsou takové činnosti vhodné a kdy ne, co by šlo změnit či upravit.

Průběžně se sdílely zkušenosti, příklady dobré praxe, diskutovalo se nad různými tématy, průběžně se zodpovídaly dotazy.

Seminář byl velmi zajímavý, interaktivní, návodný, účastníci získali množství tipů do výuky.

• 2242_map_zApis_jazykova-podpora-deti-s-omj-v-mS_210429.docx