Lektor začal přednášku brainstormingem na téma metafora. Poté pokračoval tím, že
metafora stromu je aplikovatelná na všechny předměty, lze ji aplikovat i na profesní
život pedagoga. Metafora slouží ke znázornění, vizualizaci problému. Strom - lze
aplikovat vše, znázornit to důležité, méně podstatné.
Poté lektor vybídl přítomné k tomu, aby se zamysleli nad tím, co tvoří kořeny stromu
(tedy vlastně diagnostika).
Jsou to následující otázky:
Kdo jsou mojí žáci? (projevují touhu po historii, mají potřebu vytvářet si o historii
obraz, jak vnímají předmět, jak se ve vztahu k němu projevují, předporozumění)
Jak s nimi komunikuji? (chápání žáka jako spolupracovníka – společně řešíme
problém, je vhodné mluvit o tom, že i učitel se připravuje)
Co je typické pro učení se o historii? (jednotlivé kategorie čas a prostor, společnost –
pozor na předsudky v učebnicích, hospodářství a ekonomika – bohatí X chudí, vláda
a moc – proč je někdo nahoře a někdo dole, proč jsou od starověku vládnoucí a
ovládaní, změna a kontinuita, realita a fikce, správně a nesprávně, poutavě a nudně)
Proč vlastně učím dějepis?
Kmen = plánování výuky
Důležitá je analýza (tématický celek, učební cíle, význam tematického celku pro
přítomnost žáků a žaček, učit minulost pro budoucnost).
Dále lektor mluvil o klíčových pojmech učiva, kterým pokud žák porozumí, pochopí i
celý tematický celek. Zmínil práci s myšlenkovými mapami, fakta a pojmy,
generalizaci.
Větve = učební cesty, metodické principy, které musí učitel znát, pak lze vymezovat
učební cesty a na jejich základě rozvíjet učební figury. Vzpomenul důležitost nejen
testových otázek, ale především otázek, ve kterých si žáci věci dávají do souvislostí,
poznávají kontext, musí o věcech přemýšlet.
Celý seminář byl veden s důrazem na praktické uplatnění ve výuce. Všichni
zúčastnění měli možnost reagovat a zkoušet si uvedené metody.
Setkání bylo hodnoceno jako velmi podnětné a byl projeven zájem účastníků na něj
dále navázat.
Zapsala: Sylvie Jarošová